Punk and rock

Anglicky toto slovo znamená nesmysl, výtržník. Toto označení se používalo pro nekvalitní hudbu. Punk jako hnutí vznikal postupně, přesto za jeho vznik bývá zpravidla označován rok 1976. Především v Anglii tento styl nebyl chápán pouze jako hudební záležitost, ale i jako věc životního stylu. Punkeři se pak programově stavěli proti společnosti a propagovali protikladný životní styl, kdy kritizovali především přetvářku a "honbu za penězi". Tento životní styl během krátké doby vedl k určité pasivitě a s hnutím se často šířily drogy. Stěžejním heslem punku je No Future! - žádná budoucnost. Toto heslo lze za určitých okolností považovat za zlidovělou verzi teorie bodu Omega, se kterou ve 20. století přišel jezuitský teolog Teillhard de Chardin. Ze strany vyznavačů punku se lze často setkat s tvrzením, že základem punku je provokace.

Hudba a tanec
Hudebně se punk vrátil k počátkům rocku, tzn. využívání jednoduché melodie zpravidla o třech akordech, v extrémních případech i pouze dvou, akordů a ostrému, většinou satirickému textu. Punková hudba stojí především na textech písní, mají za účel poukazovat na současné problémy doby tak zvaným přímým rychlým a úderným nakopáváním. Za počátek punkového hnutí se často považuje působení skupin Sex Pistols, kterou velice paradoxně svými komerčními myšlenkami proslavil Malcom McLarren, The Clash a Ramones. Ve skutečnosti se o podobný styl již asi o deset let dříve pokoušela řada jiných skupin, např. Stooges či Velvet Underground, které se s ním ovšem neprosadily.
V bývalém východním bloku patřila punková hudba mezi zakázané proudy, přesto i zde vznikala řada skupin, které ji napodobovaly (např. HNF, FPB). Po pádu komunismu se tento hudební a životní styl začal prosazovat i zde.
S punkovou hudbou je spojen i speciální chaotický tanec - pogo, který vyšel z klasického poskakování na místě. Účastníci tohoto tance se snažili dopadnout vždy zpět na místo, odkud vyskočili. S nadsázkou by se dalo říci, že se pogo se tančí na každém koncertu popové kapely. V dnešní době pogo tanec nemá určená přesná pravidla. Uplatňuje se při něm prudké kývání hlavou, máchání rukama, skákání v rytmu bicích (nebo i mimo rytmus) a zběsilá interakce s ostatními tanečníky. Neodmyslitelné je i zdvihání většinou pravé ruky sevřené v pěst ozdobené stahovákem.


Punk a móda
Takto může vypadat účes "číro"Hlavním cílem oblékání příslušníků punkového hnutí bylo od počátku především šokovat ostatní. V počátcích u mnoha punkových skupin proto najdeme svastiky (obrácenou svastiku používali nacisté jako hákový kříž). Později, když se punk dostal do pozice odpůrců fašismu, četní členové toto chování omlouvali tím, že cílem bylo pouze šokovat, mnozí odborníci se ale domnívají, že se jednalo o jistý souhlas s některými rasistickými myšlenkami.
Brzy se vyvinul jiný styl oblékání, jehož vyznavači chodili oblečeni ve špinavých, roztrhaných jeansech a v triku s nášivkou nějaké populární punkové skupiny (velmi často The Exploited či Sex Pistols). Velmi častým doplňkem byla bunda křivák a boty kanady. Vše bylo doplněno velkým množstvím spínacích špendlíků. Punková móda vyvinula i speciální účesy - kohouta (číro, píla), bodliny nebo rozcuchané vlasy.
V průběhu 90. let 20. století došlo k rozvoji subkultur a hudebních stylů ovlivněných punk rockem. V souvislosti s tím došlo i k uvolnění vztahu mezi hudební a módní stránkou subkultury - jinými slovy, každý se chová svobodně, a poslech nejrůznějších hudebních směrů vycházejících z punk rocku už není tak často spojován s nějakým konkrétním image nebo stylem oblékání.


Punk a jeho podstata
Většina názorových proudů včetně módy a stylu oblékání pro punk pocházela od členu hnutí skupiny skinheads. S hodně velkou nadsázkou by se dalo říci, že skinheads jsou otci punkerů. Odtud si ponechali těžké boty a vystupování proti modernizaci společnosti, touze po penězích a proti amorálním duševním hodnotám. Nesouhlasili však s jednou ideologickou myšlenkou hnutí skinheads, a to vyzdvihnout jenom část rasově evropsky orientovaných spoluobčanů. Punkeři nerozlišovali druh vyznání, národnost, místo původu, pracovní zařazení ani barvu kůže. Potřebovali se ale nějak odlišit od výchozí skupiny, čehož dosáhli právě vytvořením pruhu uprostřed hlavy tzv. číra.

Punk dnes
Punk od jeho vzniku až po dnešní dobu by se dal označit za utopický idelogický směr. Jeho myšlenka vzhledem k pokrokru techniky, modernizaci všech vědeckých odvětví je nerealizovatelná. Nicméně stále u některých punkerů zůstává přesvědčení, že je to v jejich silách a lidstvo by mělo myslet daleko do budoucna, hlavně na sebe a důležité přírodní i nerostné zdroje, které jsou součástí jejich života, tyto zachránit a chránit dříve než lidstvo zahubí samo sebe. (To je také důvod proč se v textech ostře vystupuje proti globalizaci, ziskům nadnárodních společností a vědeckému i technickému pokroku).